Historie thajské masáže

Tato terapeutická technika je známá též pod názvy thajsko-jógová masáž, Nuad Bo Rarn (starodávná thajská masáž) a Nuad thai.

Kořeny thajské masáže sahají do Indie do doby před 2500 lety. Zmínky o tomto masážním umění byly uvedeny v pálijských spisech théravádové školy buddhismu ze 17. století. Výjevy z těchto písemností najdeme v thajském chrámu Wat Pho v Bangkoku. V 19 st. je nechal Král Rama III. vytesat do kamenů umístěných přímo v chrámových zdech.

Tato terapeutická technika vychází z indické lékařské tradice, která se nazývá ájurvéda, česky nauka nebo věda o životě (překlad ze sanskrtu: ájur-život, véda-vědění). Když to velmi zkrátím a zjednoduším, tak se tato medicína zabývá tím, jak správně udržovat zdravý životní styl vhodnou stravou, tělesným a duchovním cvičením.

Zakladatelem thajské masáže byl velmi vážený a uznávaný ájurvédský lékař a velký jogín Shivago Komarpaj, který je dodnes velmi uctívaný v celém Thajsku. Masáž se stala součástí tradiční thajské medicíny. Jde o starověké léčitelské umění dříve provozované výhradně v thajských buddhistických chrámech, kde se po staletí vyvíjely různé přístupy, techniky a styly. Běžně se učení předávalo z učitele na žáka, nebo v rodinách z generace na generaci. Za zmínku stojí také velmi nedostupné tradice horských kmenových vesnic.

V současné době existují dva hlavní styly - severní a jižní. Hlavním střediskem pro výuku severního stylu je město Chiang Mai, kde je nejvíce škol, které jsou však různých kvalit. Nejznámější institucí pro výuku jižního stylu je chrámová škola Wat Pho v Bangkoku, která se dle mého názoru stává stále více komerční záležitostí.

Jednotlivé styly se od sebe liší technikou provedení. Uvádí se, že jižní styl je razantnější, provádí se v rychlejším tempu a využívá více protahovacích technik. Severní styl se hlavně soustředí na opracování energetických linií a charakterizuje ho spíše pomalé a plynulé tempo. Zdá se mi, že se stále více oba styly prolínají a slučují. Při mých studiích a "zkoumáních" masáží v Thajsku na vlastní kůži jsem ale žádné podstatné rozdíly v různých oblastech nezaznamenala. Maséři si většinou jednotlivé techniky různě přizpůsobují a kombinují. Není to pro mě ani nějak zvlášť důležité. Jako zásadní považuji přístup maséra a jeho koncentrace při práci. Navíc thajská masáž nabízí tak široké možnosti provedení, že si časem každý masér vytvoří svůj osobitý styl, který může stále rozvíjet.